Připravili jsme pro vás překlad článku z anglického The Guardian (www.theguardian.com), který nás velmi oslovil. Originál Why you should go animal-free: 18 arguments for eating meat debunked napsal Damian Carrington, publikován byl v The Guardian 19. 6. 2020. Na konci článku naleznete naše dodatky k některým bodům.
Jakkoliv nepochopitelné to pro producenty a konzumenty masa může být, environmentální a zdravotní důkazy ve prospěch rostlinné stravy jsou jasné.
Ať už máte obavy o své zdraví, životní prostředí nebo dobré životní podmínky zvířat, hromadí se vědecké důkazy, že bezmasá strava je tou nejlepší. Miliony lidí v bohatých zemích již snižují svou spotřebu živočišných produktů.
Chovatelé hospodářských zvířat a milovníci masa samozřejmě nepřekvapivě útočí, a to může být matoucí. Jsou avokáda opravdu horší než hovězí? A co produkce mandlí masakrující včely?
Pandemie coronaviru přidala do tohoto mixu další složku. Rostoucí ničení přírodního světa je považováno za hlavní příčinu nemocí, které na člověka vyskakují, a je do velké míry poháněno expanzí zemědělství. Nejlepší světoví odborníci na biologickou rozmanitost říkají, že budou následovat ještě smrtelnější pandemie, pokud nebude rychle zastavena ekologická devastace.
Potraviny jsou také zásadní součástí naší kultury, zatímco dostupnost potravin je otázkou sociální spravedlnosti. Takže neexistuje jediná dokonalá dieta. Důkazy jsou však jasné: bez ohledu na to, jakou zdravou a udržitelnou stravu si vyberete, bude obsahovat mnohem méně červeného masa a mléčných výrobků, než je tomu u dnešních standardních západních diet, a možná vůbec žádné. To ze dvou základních důvodů.
Zaprvé, nadměrná konzumace masa způsobuje epidemii nemocí, přičemž kolem 285 miliard dolarů ročně je na celém světě věnováno léčbě nemocí způsobených pouze jedením červeného masa. Za druhé, rostlinná strava je jednoduše mnohem účinnějším využíváním drancovaných zdrojů planety než skrmování rostlin zvířatům a jejich následná konzumace. Globální stáda hospodářských zvířat a obilí, které spotřebují, zabírá 83 % celosvětové zemědělské půdy, ale produkují pouze 18 % kalorií.
A co tedy všechny ty argumenty ve prospěch konzumace masa a proti veganské stravě? Začněme s velkým špekem o červeném masu.
1) Na masíčku záleží
Tvrzení:
Hovězí maso krmené trávou s nízkou uhlíkovou stopou
To platí pouze ve srovnání s intenzivně chovaným dobytkem spojeným s ničením lesů. Britská národní zemědělská unie říká, že britské hovězí maso produkuje ve srovnání se světovým průměrem pouze polovinu emisí. Mnoho výzkumů však ukazuje, že dobytek krmený trávou využívá více půdy a produkuje více – nebo přinejlepším podobné – emise, protože obilí je pro krávy snazší trávit a intenzivně chované krávy žijí kratší životy. Oba faktory znamenají méně metanu. V obou případech jsou emise z toho nejlepšího hovězího masa stále mnohokrát vyšší než emise z fazolí a luštěnin.
Je toho víc. Pokud by se všechny pastviny světa vrátily do přirozeného stavu vegetace, odstranilo by to z atmosféry skleníkové plyny odpovídající asi 8 miliardám tun oxidu uhličitého ročně, tvrdí Joseph Poore na Oxfordské univerzitě. To je asi 15 % celkových světových emisí skleníkových plynů. Pouze malá část těchto pastvin by byla potřeba na pěstování potravinářských plodin, abychom nahradili ztracené hovězí maso. Takže celkově, je-li řešení klimatické krize vaší věcí, pak hovězí není.
2) Tvrzení:
Skot je ve skutečnosti neutrální z hlediska klimatu, protože metan je skleníkový plyn s krátkou životností
Skot pasoucí se na pastvině, na pozadí větrné elektrárny, které jsou součástí 155 turbín Smoky Hill Wind Farm, poblíž Vesper, Kan. Fotograf: Charlie Riedel/AP
Metan je velmi silný skleníkový plyn a přežvýkavci ho produkují hodně. V atmosféře však zůstává pouze relativně krátce: polovina je rozložena za devět let. Toto někoho vede k argumentu, že udržení globálních stád skotu na současné úrovni – asi 1 miliarda zvířat – nezahřívá planetu. Krkající krávy právě nahrazují metan, který se postupem času rozkládá*.
Podle Petea Smithe z University of Aberdeen a Andrewa Balmforda z University of Cambridge je to ale prostě „kreativní účetnictví“. Neměli bychom argumentovat, že chovatelé skotu mohou nadále znečišťovat jen proto, že tak v minulosti dělali, říkají: „Musíme udělat víc než jen klidně stát.“ Krátká životnost metanu ve skutečnosti činí snížení počtu hospodářských zvířat „zvláště atraktivním cílem“, protože zoufale potřebujeme co nejdříve snížit emise skleníkových plynů, abychom se vyhnuli nejhorším dopadům klimatické krize.
V každém případě pouhé zaměření se na metan neukončí nekontrolovatelné odlesňování rančery v Jižní Americe. I když úplně ignorujete metan, říká Poore, živočišné produkty stále produkují více CO2 než rostliny. I jeden zastánce tvrzení o metanu říká: „Souhlasím s tím, že intenzivní chov hospodářských zvířat je neudržitelný.“
3) Tvrzení:
Na mnoha místech jediné, co můžete pěstovat, je tráva pro dobytek a ovce
Prezidentka NFU (pozn. Gaea - National Farmers' Union of England and Wales, Národní farmářská unie Anglie a Walesu), Minette Batters, říká: „Šedesát pět procent britské půdy je vhodné pouze pro pastvu hospodářských zvířat a máme správné klima pro výrobu vysoce kvalitního červeného masa a mléčných výrobků.“
„Pokud by však všichni měli argumentovat, že ‚naše pastviny jsou nejlepší a měly by být použity k pastvě‘, pak by neexistoval žádný způsob, jak omezit globální oteplování,“ říká Marco Springmann na Oxfordské univerzitě. Jeho práce ukazuje, že přechod na převážně rostlinnou flexitariánskou stravu by uvolnil pastviny i zemědělskou půdu.
Pastvinu lze místo toho použít k pěstování stromů a fixaci uhlíku, k poskytování půdy k zdivočení a obnově přírody a k pěstování bioenergetických plodin k nahrazení fosilních paliv**. Plodiny, které by se již nekrmily zvířatům, by se mohly místo toho stát potravou pro lidi, což by zvyšovalo soběstačnost v obilí.
Wild Ken Hill projekt na pobřeží Norfolku, který předal asi 1000 akrů okrajové farmářské a lesní půdy zpět přírodě. Fotograf: Graeme Lyons/Wild Ken Hill/PA
4) Tvrzení:
Pasoucí se dobytek pomáhá ukládat uhlík z atmosféry v půdě
To je pravda. Problém je v tom, že i v těch nejlepších případech toto ukládání uhlíku kompenzuje pouze 20 % – 60 % celkových emisí z pasoucího se skotu. „Jinými slovy, pastva hospodářských zvířat – i v nejlepším případě – je čistým přispěvatelem k problému změny klimatu, stejně jako všechna hospodářská zvířata,“ říká Tara Garnett z Oxfordské univerzity.
Výzkumy dále ukazují, že toto ukládání uhlíku dosáhne svého limitu za několik desetiletí, zatímco problém s emisemi metanu přetrvává. Uložený uhlík je také problematický – změna ve využívání půdy nebo sucho ho může znovu uvolnit do atmosféry. Zastánci „holistického pasení“ k zachycení uhlíku jsou také kritizováni za nerealistickou extrapolaci místních výsledků na globální úroveň.
5) Tvrzení:
Na pastvinách je mnohem více volně žijících živočichů než na monokulturních polích
To je pravděpodobně pravda, ale vynechává skutečný problém. Velkou hybnou silou celosvětové krize v oblasti volně žijících živočichů je minulé a současné ničení přírodních stanovišť pro vytváření pastvin pro hospodářská zvířata. Býložravci mají v ekosystémech důležitou roli, ale vysoká hustota obhospodařovaných stád znamená, že pastvina je pro volně žijící zvířata horší než přírodní půda. Jíst méně masa znamená méně ničení původních míst a omezení masa by také významně uvolnilo pastviny a pole s krmnými plodinami, která by se mohla vrátit přírodě. Kromě toho se třetina veškeré zemědělské půdy používá k pěstování krmiv pro zvířata.
6) Tvrzení:
Potřebujeme zvířata, aby se krmivo přeměnilo na bílkoviny, které mohou lidé jíst
Navzdory tvrzením neexistuje žádný nedostatek bílkovin. V bohatých zemích lidé obvykle konzumují o 30 až 50 % více bílkovin, než potřebují. Všechny potřeby bílkovin lze snadno uspokojit z rostlinných zdrojů, jako jsou fazole, čočka, ořechy a celozrnné obilí.
Zvířata však mohou hrát roli v některých částech Afriky a Asie, kde například v Indii může odpad z výroby obilí krmit dobytek produkující mléko. Ve zbytku světa, kde se většina zemědělské půdy, která by mohla být použita ke krmení lidí, ve skutečnosti používá ke krmení zvířat, je pro udržitelné zemědělství nutné snížit konzumaci masa.
7) 'Co takhle …?'
Tvrzení:
A co sójové mléko a tofu, která ničí Amazonii?
Ne, ne. Podle údajů Organizace pro výživu a zemědělství OSN je více než 96 % sóji z amazonské oblasti skrmeno krávami, prasaty a kuřaty po celém světě. 97 % brazilské sóji je navíc geneticky modifikováno, což je v mnoha zemích zakázáno pro lidskou spotřebu, a je pouze výjimečně používáno k výrobě tofu a sójového mléka.
Sójové mléko má také mnohem menší emise, spotřebu půdy a vody než kravské mléko. Pokud se obáváte o Amazonii, nejíst maso zůstává tou nejlepší sázkou.
8) Tvrzení:
Produkce mandlového mléka masakruje včely a mění půdu v poušť
Některá produkce mandlí může způsobovat environmentální problémy. Ale je to proto, že rostoucí poptávka vedla k rychlé intenzifikaci na konkrétních místech, například v Kalifornii, kterou by bylo možné řešit řádnou regulací. To nemá nic společného s tím, co mandle potřebují k růstu. Tradiční produkce mandlí v jižní Evropě vůbec nevyužívá zavlažování. Možná také stojí za zmínku, že včely, které zemřou v Kalifornii, nejsou divoké, ale chované farmáři jako šestinohá hospodářská zvířata.
Stejně jako sójové mléko má mandlové mléko pořád nižší emise uhlíku a spotřebu půdy a vody než kravské mléko. Pokud se ale stále bojíte, existuje spousta alternativ: ovesné mléko obvykle vychází jako to s nejnižší ekologickou stopou.
9) Tvrzení:
Avokádo způsobuje sucha
Felix (vlevo) a Samuel (vpravo), oba z Michoacanu, Mexiko, sbírají organická avokáda na Stehly Farms Organics ve Valley Center, Kalifornii. Fotografka: Ariana Drehsler/AFP přes Getty Images
Problémem je opět rychlý růst produkce ve specifických regionech, které postrádají řádnou kontrolu nad využíváním vody, jako je Peru a Chile. Avokádo produkuje třetinu emisí kuřete, čtvrtinu vepřového a dvacetinu hovězího masa.
Pokud se stále obáváte o avokáda, můžete se samozřejmě rozhodnout, že je nebudete jíst. Není to však důvod k jezení masa místo toho, které má mnohem větší vodní a odlesňovací stopu.
Trh pravděpodobně tento problém vyřeší, protože vysoká poptávka spotřebitelů po avokádu a mandlích motivuje zemědělce k pěstování těchto plodin i jinde, čímž zmírní tlak na současné produkční hotspoty.
10) Tvrzení:
Rozmach Quinoi poškozuje chudé zemědělce v Peru a Bolívii
Quinoa je úžasné jídlo a zažilo boom. Myšlenka, že to vzalo jídlo z úst chudých farmářů, je však chybná. „Tvrzení, že rostoucí ceny quinoi poškozují ty, kteří ji tradičně vyráběli a konzumovali, je zjevně nepravdivé,“ uvedli vědci, kteří se touto otázkou zabývali.
Quinoa nikdy nebyla základním jídlem, které pro tyto lidi představovalo jen několik procent rozpočtu na jídlo. Boom quinoi nemá na jejich výživu žádný vliv. Rozmach také výrazně zvýšil finanční příjem zemědělců.
Existuje problém s klesající kvalitou půdy, protože půda je více obhospodařována. Quinoa je však nyní vysazena v Číně, Indii a Nepálu, stejně jako v USA a Kanadě, což snižuje tuto zátěž. Vědci se nyní obávají ztráty příjmů pro jihoamerické zemědělce, jak se zvyšuje nabídka quinoi a tím klesá cena.
11) Tvrzení:
A co palmový olej ničící deštné pralesy a orangutany?
Plantáže palmového oleje skutečně vedly k hroznému odlesňování. Ale to je problém pro všechny, nejen pro vegany: je asi v polovině všech produktů v regálech supermarketů, potravinách i toaletních potřebách. Mezinárodní unie na ochranu přírody tvrdí, že výběr palmového oleje, který se vyrábí udržitelným způsobem, je ve skutečnosti pozitivní, protože jiné olejnaté plodiny zabírají více půdy.***
Ale Poore říká: „Ročně opouštíme miliony hektarů olejniny po celém světě, včetně řepky a slunečnicových polí v bývalých sovětských regionech a tradičních olivových plantážích.“ Lepší využití této země by bylo vhodnější než použití palmového oleje, říká.
12) Otázky o zdraví
Tvrzení:
Vegani nemají dostatek B12, což je dělá hloupými
Veganská strava je obecně velmi zdravá, ale lékaři varovali před možným nedostatkem B12, důležitého vitamínu pro správné fungování mozku, který se nachází v masu, vejcích a kravském mléce. To lze snadno napravit doplňkem.
Bližší pohled však odhalí některá překvapení. B12 je tvořen bakteriemi v půdě a střevech zvířat a zvířata z volného chovu přijímají B12, když se pasou a hrabou a hledají v zemi. Většina hospodářských zvířat však není ve volném výběhu a pesticidy a antibiotika široce používaná na farmách zabíjejí bakterie produkující B12. Výsledkem je, že většina doplňků B12 – podle jednoho zdroje 90 % – je podávána hospodářským zvířatům, nikoli lidem.
Máte tedy na výběr, zda si vezmete doplněk B12 sami, nebo sníte zvíře, kterému byl tento doplněk přidán do krmiva. Řasy jsou rostlinným zdrojem B12****, ačkoli stupeň biologické dostupnosti není dosud vyřešen. Za zmínku také stojí, že značný počet neveganů trpí nedostatkem B12, zejména starších lidí. Mezi vegany je to jen asi 10 %.
13) Tvrzení:
Rostlinné alternativy k masu jsou opravdu nezdravé
Bezmasý burger od Beyond Meat. Fotograf: John D Ivanko/Alamy Stock Photo
Rychlý vzestup rostlinného hamburgeru přiměl někoho, aby jej kritizoval jako ultra zpracované, nezdravé, "junk food" jídlo. Rostlinný hamburger může být nezdravější, pokud jsou hladiny soli velmi vysoké, říká Springmann, ale s největší pravděpodobností bude zdravější než masový hamburger, když se vezmou v úvahu všechny nutriční faktory, zejména vláknina. Kromě toho, nahrazení hovězího hamburgeru rostlinnou alternativou bude jistě méně škodlivé pro životní prostředí.
Určitě existuje silný argument, že celkově jíme příliš mnoho zpracovaného jídla, ale to platí stejně pro jedlíky masa, jako pro vegetariány a vegany. A vzhledem k tomu, že je nepravděpodobné, že by se většina lidí vzdala hamburgerů a párků hned a napořád, jsou rostlinné varianty užitečnou alternativou.
14) Jak "nachytat" vegany
Tvrzení:
Ovoce a zelenina nejsou veganské, protože se jako hnojivo spoléhají na zvířecí hnůj
Většina veganů by řekla, že je jen hloupé říkat, že ovoce a zelenina jsou živočišné produkty a spousta se vyrábí bez užití zvířecího hnoje. Není důvod, aby se ovocnářství spoléhalo na zvířecí hnůj. Syntetická hnojiva se snadno vyrábějí z dusíku ve vzduchu a existuje spousta organických hnojiv, pokud bychom se rozhodli používat ve větší míře lidské fekálie. Nadměrné používání hnojiv způsobuje problémy se znečištěním vody v mnoha částech světa. To se však týká jak syntetických hnojiv, tak hnoje a vyplývá to ze špatného hospodaření.
15) Tvrzení:
Veganská strava zabíjí milionové počty hmyzu
Piers Morgan patří mezi ty, kteří bojují proti “pokryteckým“ veganům, protože komerčně chované včely umírají při opylování mandlí a avokád a kombajny během sklizně obilí „produkují hromadnou vraždu brouků“ a drobných savců. Ale téměř každý jí tato jídla, nejen vegani.
Je pravda, že hmyz po celé planetě šíleně vymírá. Ale největším zdrojem tohoto vymírání je destrukce divokých habitatů, hojně kvůli produkci masa a širokému používání pesticidů. Pokud je to hmyz, o který se opravdu bojíte, pak si můžete vybrat organickou stravu založenou na rostlinách.
16) Tvrzení:
Říkat lidem, aby jedli méně masa a mléčných výrobků, znamená upírání zásadní výživy těm nejchudším na světě
Novinářka Joanna Blythmanová kritizovala „planetární zdravou stravu“ publikovanou vědci vyhovující globálním zdravotním a environmentálním potřebám: „Když ideologové žijící v bohatých zemích tlačí chudé země, aby vyřadili potravu ze zvířat a přešli na rostlinou dietu, projevují necitlivost a koloniální myšlení Bílého Spasitele.“
Ve skutečnosti, říká Springmann, který byl součástí týmu pro planetární zdravou výživu, by tato dieta zlepšila příjem nutričních složek ve všech regionech, včetně těch chudších, kde v současné době převládají jídla na bázi škrobu. Radikální snížení spotřeby masa a mléka jsou potřebné v bohatých zemích. V jiných částech světa je již mnoho zdravých tradičních diet s nízkým obsahem živočišných produktů.
17) Na cestě
Tvrzení:
Emise z dopravy znamenají, že jíst rostliny z celého světa je mnohem horší než místní maso a mléčné výrobky
„‘Stravování v místě‘ je doporučení, které často slyšíte [ale] je jednou z nejvíce zavádějících rad“ říká Hannah Ritchie z Oxfordské univerzity. „Emise skleníkových plynů z dopravy tvoří velmi malé procento celkových emisí z potravin a to, co jíte, je mnohem důležitější, než odkud vaše jídlo cestovalo."
Hovězí a jehněčí má mnohokrát vyšší uhlíkovou stopu než většina ostatních potravin, říká. Ať už je maso produkováno lokálně nebo přepravováno z druhé strany světa, rostliny budou mít stále mnohem nižší uhlíkovou stopu. Emise z dopravy pro hovězí maso činí asi 0,5 % z celkového množství emisí a u jehněčího 2 %.
Důvodem je to, že téměř všechny potraviny přepravované na velké vzdálenosti, jsou přepravovány loděmi, které mohou pojmout obrovský náklad, a jsou tedy poměrně efektivní. Například emise z lodní dopravy pro avokáda překračující Atlantik představují asi 8 % jejich celkové stopy. Letecká nákladní doprava má samozřejmě za následek vysoké emise, ale tímto způsobem se přepravuje jen velmi málo potravin; představuje jen 0,16 % potravních mil.
18) Tvrzení:
Všichni zemědělci, kteří chovají hospodářská zvířata, by byli nezaměstnaní, kdyby svět žil bez masa
Peníze daňových poplatníků podporují chov hospodářských zvířat masivními dotacemi po celém světě - na rozdíl od zeleniny a ovoce. Tyto peníze by mohly být použity na podporu udržitelnějších potravin, jako jsou fazole a ořechy, a na zaplacení jiných důležitých služeb, jako je zachycování uhlíku v lesích a mokřadech, obnova divoké přírody, čištění vody a snižování povodňových rizik. Neměly by se vaše daně použít spíše k poskytování veřejného dobra než zla?
Takže jídlo je komplikované. Ale jakkoli bychom mohli chtít pokračovat v zemědělství a jídle, jak to děláme dnes, důkazy mluví jasně, konzumace méně masa a více rostlin je velmi dobrá pro naše zdraví i pro planetu. Skutečnost, že některé plodiny mají problémy, není důvodem jíst místo nich maso.
Nakonec si sami vybíráte, co jíte. Pokud chcete jíst zdravě a udržitelně, nemusíte přestat jíst maso a mléčné výrobky úplně. Planetární zdravá strava umožňuje hovězí hamburger, nějaké ryby a vejce každý týden a sklenici mléka nebo sýra každý den.
Potravinový spisovatel Michael Pollan předpověděl v roce 2008 planetární zdravou stravu jednoduchým pravidlem se sedmi slovy: „Jezte jídlo. Ne příliš. Většinou rostliny.“ (pozn. Gaea - v angličtině se sedmi slovy: "Eat food. Not too much. Mostly plants."). Ale pokud chcete mít maximální dopad v boji proti změnám klimatu a krizi volně žijících živočichů, pak to bude všechno o rostlinách.
Dodatky k článku za nás:
* Je velmi důležité si říct, na co se rozkládá metan v atmosféře. Je to formaldehyd nebo CO2, takže dívání se na metan z pohledu krátkodobého účinku je nevhodné.
** Půda uvolněná přechodem na rostlinnou nebo převážně rostlinnou stravu dle našeho názoru nemůže být využívána pro pěstování energetických rostlin. 10 cm orné půdy tvoří planeta a biosféra asi 1000 let (po omezení biodiverzity mnohem déle). Proto je na půdu třeba pohlížet na stejně neobnovitelný zdroj jako je ropa
*** Téma palmového oleje je věčné. Problémem je, že jiné oleje mají mnohem menší výtěžnost a tedy nahrazení palmového oleje jinými by znamenalo zabrání obrovského množství půdy. O etice produkce jako takové se dá mluvit také velmi dlouho (opice sbírající kokosové ořechy). Jedinou alternativou je snížení spotřeby.
**** B12 v řasách – zde říkáme jasné ne, nelze je považovat za zdroj B12. Buď se jedná o analogy nebo je koncentrace tak nízká a variabilní, že skutečně tento zdroj nelze akceptovat.
Překlad: Roman Bartoš
Korektura: Roman Súlovec
