Ostropestřec mariánský užívání: jak dlouho + denní dávka

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum), známý pro své léčivé účinky, si v posledních letech získává narůstající pozornost díky svým přínosům pro zdraví. V tomto článku se zaměříme na způsoby jeho užívání, různé dostupné formy, délku užívání, možné vedlejší účinky a metody začleňování do každodenního režimu.

Co je to vlastně ostropestřec?

Ostropestřec mariánský, využívaný už přibližně 2000 let jako tradiční léčivá bylina, je známý především pro své příznivé účinky na játra, ledviny a žlučník. Vědecké studie naznačují, že obsažený flavonoid silymarin má schopnost chránit játra před škodlivými toxiny, včetně některých léků, jako je acetaminofen, které mohou při vysokých dávkách poškodit játra. Silymarin se vyznačuje antioxidačními a protizánětlivými vlastnostmi.

Chcete vědět více o účincích ostropestřce? Přečtěte si ZDE.

Jak užívat a dávkovat ostropestřec správně?

V následujících odstavcích prozkoumáme:

Jak a kdy je nejvhodnější ostropestřec užívat?
Jaké jsou doporučené dávky v různých situacích a věkových kategoriích (například v těhotenství)?
Jaké jsou možnosti jeho vstřebávání a využitelnosti v doplňcích stravy?

Kdy je vhodné ostropestřec mariánský užívat?

Ostropestřec mariánský může být užíván kdykoliv během dne, a to jak s jídlem, tak na lačný žaludek. Někteří odborníci doporučují jeho konzumaci spolu s jídlem – ostropestřec může podporovat trávení těžších pokrmů a zmírňovat zažívací potíže.

Na druhou stranu se uvádí, že užívání ostropestřce ráno na lačno může podpořit detoxikační procesy a čištění jater, v době, kdy jsou játra aktivnější.

Zatím však chybí dostatečný výzkum, který by objasnil rozdíly v účincích při užívání ostropestřce v různých časech dne. Proto se doporučuje sledovat reakci vlastního těla po zavedení ostropestřce do denní rutiny a případně upravit čas užívání podle individuálních potřeb.

Kolik ostropestřce neboli účinné látky sylimarinu mají užívat dospělí lidé?

K podpoře a ochraně jaterní funkce se obvykle doporučuje dávka zhruba 150 miligramů, která může být užita až třikrát denně. Pro prevenci a dlouhodobou péči o játra je vhodná dávka mezi 50 a 150 miligramy denně. Běžná jsou však množství mezi 20 a 300 miligramy za den. Důležitá je konzultace s lékařem před započetím užívání ostropestřce.

Ostropestřec byl zkoumán i ve vyšších dávkách, až 700 mg třikrát denně po dobu 24 týdnů, a ukázal se být dobře snášeným a bezpečným i v těchto množstvích.

Ostropestřec mariánský a děti

Ostropestřec je považován za bezpečný pro děti starší tří let. Přestože existují produkty určené pro děti, chybí dostatek výzkumů pro potvrzení vhodnosti pro děti různých věkových skupin. Doporučuje se, aby bylo užívání a dávkování ostropestřce pro děti schváleno pediatrem, zejména v případě, že dítě má zdravotní potíže.

Užívání ostropestřce v těhotenství a během kojení

Bezpečnost užívání ostropestřce v období těhotenství a kojení není plně ověřena, proto by se mělo vyhnout jeho použití bez předchozí konzultace s lékařem. Ačkoliv jedna studie ukázala, že podání silymarinu může zvýšit produkci mateřského mléka, je třeba další výzkum pro potvrzení bezpečnosti během těhotenství a kojení.

Vstřebatelnost ostropestřce mariánského (silymarinu) z doplňků stravy

Silymarin, klíčová účinná látka ostropestřce, se získává hlavně ze semen této rostliny, ačkoliv se vyskytuje i v listech a kořenech. Jeho obsah v ostropestřci se pohybuje mezi 3-6 %. Absorpce silymarinu je rozhodující pro jeho účinnost. Kvůli nízké rozpustnosti ve vodě má silymarin omezenou biologickou dostupnost.

Pro zlepšení této dostupnosti se používají různé metody, jako je například lipozomální technologie, která umožňuje větší vstřebávání aktivní složky tělem. Lipozomální doplňky obalují silymarin do malých tukových váčků, což může zvýšit jeho biologickou dostupnost až 50krát.

Doporučená denní dávka ostropestřce pro redukci akné

Pro vnitřní užívání ostropestřce jako doplňku stravy při léčbě akné se doporučuje dávka přibližně 210 mg denně, rozdělená na dvě dávky – jedna část ráno a druhá večer. Tato dávka byla prokázána jako účinná pro snížení akné o 53 % během osmitýdenního období.

Doporučená denní dávka ostropestřce pro jaterní problémy

Jak již bylo zmíněno, doporučená dávka pro podporu jater je přibližně 150 mg, kterou lze užít až třikrát denně. Pro preventivní účely a dlouhodobou péči o játra se obecně doporučuje dávka 50 až 150 mg denně. Konzultace s lékařem je vždy důležitá před začátkem jakéhokoliv užívání.

Jak dlouho lze užívat ostropestřec mariánský?

Délka užívání ostropestřce se může lišit v závislosti na individuálních zdravotních potřebách a formě užívaného přípravku. Při dávce kolem 420 mg denně, rozdělené do několika dávek, mohou být pozitivní účinky zaznamenány již po několika týdnech. U chronických stavů může být zapotřebí delší léčba. Doba užívání 41-48 týdnů je považována za bezpečnou, ale detailnější závěry vyžadují další studie.

Informace o účinnosti, dávkování a délce užívání ostropestřce mohou být různé, proto je důležité konzultovat použití této byliny s lékařem.

Ostropestřec mariánský a jeho uplatnění jako byliny

Ostropestřec mariánský, známý také jako Silybum marianum, je rostlina s charakteristickým vzhledem podobným bodláku, dorůstající až do výšky jednoho metru a na konci letní sezóny vykvétající purpurově červenými květy. Z těchto květů se získávají plody, jež jsou cenné svými léčivými vlastnostmi, zejména pro zdraví jater.

Hlavní účinnou složkou této byliny je silymarin, který se nachází hlavně v semenech, ale je přítomen i v ostatních částech rostliny. V současné době se z ostropestřce vyrábí různé doplňky stravy, které jsou pro tělo efektivnější než samotná bylina, zejména pro snadnější vstřebávání a dávkování.

Jak užívat ostropestřec v přirozené formě

Pro konzumaci rozdrcených semen ostropestřce se doporučuje smíchat jednu čajovou lžičku se 300 ml vody a pít 3 až 4krát denně, ideálně půl hodiny před jídlem.

Příprava ostropestřcového čaje

Na přípravu čaje je vhodné rozdrtit jednu čajovou lžičku semen a zalít 250 ml horké vody, nechat 20 minut louhovat a poté konzumovat, ideálně 2 až 3krát denně.

Alternativní byliny k ostropestřci

Hledáte-li rostlinné alternativy k ostropestřci mariánskému pro podporu zdraví jater, můžete zvážit několik bylin s ochrannými účinky na tento orgán:

Pískavice řecké seno – ačkoliv neobsahuje silymarin jako ostropestřec, pískavice nabízí podobnou ochranu jater díky svému obsahu flavonoidů a jiných antioxidantů.
Artyčok obecný – tato bylina je ceněna pro své účinky na podporu zdraví jater a podporu vylučování žluči díky obsahu látek, jako je cynarin, které působí na játra podobně jako silymarin z ostropestřce.
Pampeliška lékařská – tato rostlina obsahuje různé látky s antioxidačními a hepatoprotektivními účinky, což přispívá k jejímu významu pro zdraví jater.
Kurkuma dlouhá – zejména díky své hlavní složce kurkuminu má protizánětlivé a antioxidační vlastnosti, které mohou poskytovat ochranu jater srovnatelnou s účinky silymarinu v ostropestřci mariánském.

V případě, kdy potřebujeme alternativu k ostropestřci mariánskému hlavně kvůli svým antioxidačním vlastnostem, se lze obrátit k jiným přírodním látkám známým pro jejich výrazné antioxidační účinky, jako jsou quercetin, astaxanthin, vitamin C, chlorofyl a glutathion, které jsou také silnými antioxidanty.

Ostropestřec v doplňcích stravy

Na trhu je k dispozici široká nabídka doplňků stravy s obsahem ostropestřce, včetně extraktu ve formě kapslí, prášků, tinktur, olejů nebo šťávy. Výběr vhodné formy doplňku by měl být proveden po konzultaci s lékařem, aby byla zaručena nejlepší možná efektivita a vstřebatelnost.

Závěr

Ostropestřec mariánský je ceněný pro své prospěšné účinky na zdraví, především pro podporu jaterní funkce a jako silný antioxidant. Nicméně, vzhledem k omezenému množství výzkumů je třeba přistupovat k jeho užívání s opatrností, zejména v období těhotenství a kojení. Před zahájením užívání ostropestřce je vždy důležité poradit se s lékařem, aby byly vyloučeny možné kontraindikace s jinými léky a doplňky stravy.

Autorka článku: Kateřina Brenkušová, certifikovaná poradkyně v oblasti rostlinné stravy

Zdroje: