Artróza – co to je, jak ji poznat a lze ji léčit?

Artróza je dlouhodobé degenerativní onemocnění kloubů, které, na rozdíl od většiny typů artritidy, není způsobeno zánětem. Jedná se o nejčastější formu artritidy a hlavní příčinu bolesti a omezení pohybu u dospělých, zejména u starších lidí. Mnoho informací o typech, příčinách artrózy, diagnostice, léčbě, ale také prevenci naleznete v tomto článku.

Co přesně je artróza?

Artróza je chronické onemocnění kloubů, které nejvíce postihuje starší osoby. Jedná se o nejběžnější formu artritidy s výrazným vlivem na kvalitu života. Artróza zasahuje hlavně chrupavku, tedy tkáň pokrývající konce kostí v kloubech, a zajišťuje hladký pohyb kloubů.

Ačkoli se pojmy artróza a artritida mohou zdát podobné, jedná se o dvě odlišné nemoci. Artróza je specifické degenerativní onemocnění způsobené opotřebením kloubní chrupavky, zatímco artritida označuje širší skupinu kloubních onemocnění, obvykle zánětlivého charakteru, která mohou mít různé příčiny, včetně autoimunitních reakcí.

Artróza není zánětlivé onemocnění, má pomalý vývoj, postihuje především klouby vystavené mechanické zátěži. Naopak artritida může zasáhnout různé klouby a souvisí s aktivním zánětem. Pro více informací o artritidě vám doporučujeme přečíst si náš článek na toto téma.

Stav chrupavky při artróze – zdravá vs. poškozená

Kloubní chrupavka je zásadní pro hladký a bezbolestný pohyb kloubů. Pochopení rozdílu mezi zdravou a poškozenou chrupavkou je klíčové pro pochopení artrózy, což je degenerativní onemocnění kloubů.

Zdravá chrupavka je hladká, pevná a pružná, pokrývá konce kostí v kloubech a slouží k minimalizaci tření mezi kostmi během pohybu a tlumení nárazů.

Artróza způsobuje postupné opotřebovávání chrupavky, která se stává tenčí, praská a ztrácí hladkost. V pokročilých stadiích může dojít k úplnému vymizení chrupavky, což vede k přímému kontaktu a tření kostí v kloubu. To nejenže nezajišťuje dostatečné tlumení nárazů a snížení tření, ale také vyvolává bolest při pohybu. Tento kontakt kostí může způsobit tvorbu kostních ostruh – osteofytů, které bolest ještě zhoršují a dále omezují pohyblivost. Ztráta pružnosti poškozené chrupavky pak vede k ztuhlosti kloubů a omezení jejich pohybu.

Příčiny artrózy – proč a jak vzniká?

Artróza je důsledkem komplexní souhry mechanických, genetických, metabolických a hormonálních faktorů. Toto onemocnění může vzniknout z různých důvodů, často se jedná o kombinaci více příčin. Některé rizikové faktory, jako je stárnutí nebo genetická predispozice, nelze ovlivnit. Jiné faktory, jako jsou zranění kloubů, obezita nebo opakované přetěžování kloubů, mohou být do určité míry kontrolovány, což může pomoci snížit riziko rozvoje artrózy nebo zpomalit její progresi.

Příčiny artrózy lze rozdělit do těchto kategorií:

Stárnutí

S vyšším věkem dochází k přirozenému opotřebování chrupavky, která postupně ztrácí svou pružnost a schopnost regenerace. Dochází k úbytku chrupavkové tkáně. Toto je běžnou součástí stárnutí, ale u některých jedinců to může přerůst do rozvoje artrózy.

Mechanické opotřebení a zatěžování kloubů

Dlouhodobé přetěžování kloubů, například u lidí s nadváhou, sportovců a manuálních pracovníků, může urychlit opotřebení chrupavky. Častější a intenzivnější vystaveni kloubů mechanickému stresu znamená větší pravděpodobnost vzniku artrózy. Zlomeniny, vykloubení, operace či zranění kloubů mohou poškodit chrupavku, změnit hybnost kloubu a ve výsledku mohou dospět k rozvoji artrózy.

Genetické předispozice

Pokud trpí artrózou vaši rodiče nebo prarodiče, existuje vyšší pravděpodobnost, že se s přibývajícím věkem projeví i u vás. Genetika může ovlivnit strukturu a kvalitu chrupavky i způsob, jakým se tělo vypořádává s poškozením či opotřebením.

Metabolické a biochemické vlivy

Nadměrná tělesná váha zvyšuje tlak na nosné klouby, například kolena a kyčle, což urychluje opotřebení chrupavky. Obezita je jedním z hlavních rizikových faktorů pro rozvoj artrózy, zejména v dolních končetinách. Metabolické poruchy, jako je cukrovka nebo vysoký cholesterol, mohou rovněž zvýšit riziko artrózy.

Záněty a autoimunitní reakce

Revmatoidní artritida a jiná zánětlivá kloubní onemocnění mohou poškodit chrupavku, což vede k rozvoji artrózy. I když artróza není primárně zánětlivé onemocnění, zánětlivé procesy mohou její progresi urychlit.

Abnormality v anatomii a biomechanice kloubů

Některé vrozené nebo získané deformity, jako je dysplazie kyčle nebo vrozené vady kolenního kloubu, mohou způsobit nerovnoměrné zatížení kloubů a tím urychlit jejich opotřebení.

Vliv hormonů

Ženy po menopauze mají zvýšené riziko rozvoje artrózy, což může být spojeno s poklesem estrogenů. Estrogeny jsou důležité pro zdravou kloubní chrupavku a jejich nedostatek může přispět k rychlejšímu opotřebení kloubů.

Typy artrózy

Artróza může ovlivnit různé klouby a podle toho se rozlišuje několik specifických typů tohoto onemocnění. Podívejme se podrobněji na jednotlivé typy artrózy:

Gonartróza – artróza kolene

Gonartróza je nejběžnějším typem artrózy a postihuje kolenní klouby. Kolena nesou velkou část tělesné hmotnosti, což je činí náchylnými k opotřebení. Typické příznaky zahrnují bolest při pohybu, ztuhlost, otok a pocit „lupání“ nebo „praskání“ v kolenou.

Koxartróza – artróza kyčelního kloubu

Koxartróza se týká kyčelních kloubů a je druhým nejčastějším typem artrózy. Kyčelní klouby jsou klíčové pro chůzi, a proto koxartróza může výrazně ovlivnit pohyblivost. Projevuje se bolestí v kyčlích, která může vystřelovat do oblasti třísel, stehen, nebo až do kolene.

Rizartróza – artróza kloubu palce na ruce

Rizartróza postihuje základní kloub palce ruky, známý jako karpometakarpální kloub. Tento druh artrózy se často vyskytuje u lidí, kteří opakovaně používají ruce při stejných činnostech, například u řemeslníků nebo hudebníků. Mezi hlavní příznaky patří bolest v oblasti palce, ztuhlost, otok a snížená síla ruky.

Artróza páteře – spondylartróza

Spondylartrózu najdeme v kloubech páteře, především u meziobratlových kloubů. Tento druh artrózy se často vyskytuje u starších osob a může vést k degenerativním změnám v páteři. Příznaky zahrnují bolest v postižené oblasti páteře, jako je krční nebo bederní část, ztuhlost a omezený rozsah pohybu.

Artróza rukou – polyartikulární artróza rukou

Ovlivňuje více kloubů na rukou, včetně prstů a zápěstí. Může způsobit deformace a ztrátu funkce rukou. Vyznačuje se bolestí, ztuhlostí a otokem kloubů prstů.

Artróza ramenního kloubu – omarthróza

Omarthróza je příznačná pro kloub ramene a je méně častá než jiné typy artrózy. Může vzniknout v důsledku opakovaného přetěžování ramene nebo následkem dřívějších poranění. Typické příznaky zahrnují bolest v rameni, ztuhlost a omezenou schopnost pohybu.

Artróza kotníku – hlezenního kloubu

Tento druh artrózy zasahuje kotníkový kloub a často je důsledkem předchozích úrazů, jako jsou výrony nebo zlomeniny. Mezi hlavní příznaky patří bolest, otok a ztuhlost v oblasti kotníku, které se zhoršují při chůzi nebo stání.

Sekundární artróza

Vyvíjí se jako důsledek jiného onemocnění nebo stavu, například po úrazech, zánětlivých onemocněních kloubů, metabolických poruchách nebo vrozených vadách kloubů. Její projevy závisí na původním onemocnění, ale často ji provázejí klasické příznaky artrózy, jako jsou bolest, ztuhlost a omezená pohyblivost.

Generalizovaná polyartikulární artróza

Zasahuje více kloubů současně, často symetricky, a může zahrnovat kombinaci různých typů uvedených výše. Projevuje se souborem příznaků podle postižených kloubů, což může vést k výraznějšímu omezení pohyblivosti a intenzivnějším bolestem.

Kdo má predispozice k rozvoji artrózy?

Riziko vzniku artrózy ovlivňují genetické faktory, fyzické vlivy a životní styl. Některé z těchto faktorů lze kontrolovat, zatímco jiné ne. Mezi hlavní rizikové faktory patří:

Věk

Pravděpodobnost vzniku artrózy výrazně roste s věkem. Jak stárneme, schopnost chrupavky regenerovat se snižuje a klouby se více opotřebovávají, což zvyšuje šanci na rozvoj artrózy.

Pohlaví

Ženy mají vyšší riziko rozvoje artrózy, zejména po menopauze. Hormonální změny, jako je pokles hladiny estrogenů, mohou negativně ovlivnit zdraví kloubů a přispět k vzniku artrózy.

Genetika

Dědičné faktory hrají významnou roli ve vzniku artrózy. Pokud mají rodiče nebo prarodiče artrózu, je vyšší pravděpodobnost, že i jejich potomci budou touto nemocí trpět.

Nadváha či obezita

Obezita je jedním z hlavních rizikových faktorů pro artrózu, zejména v nosných kloubech, jako jsou kolena a kyčle. Nadměrná hmotnost zvyšuje mechanické zatížení kloubů a tím urychluje opotřebení chrupavky.

Předchozí zranění kloubů

Zranění, jako jsou zlomeniny, vykloubení nebo chirurgické zákroky, mohou zvýšit riziko artrózy v postiženém kloubu. I opakované menší úrazy nebo mikrotraumata, často způsobená sportem nebo těžkou fyzickou prací, mohou přispět k rozvoji artrózy.

Opakované zatěžování kloubů

Jedinci, kteří vykonávají práce nebo sporty vyžadující časté zatížení konkrétních kloubů, jsou více náchylní k rozvoji artrózy. Patří sem například manuální pracovníci, sportovci, tanečníci nebo osoby pracující s nástroji způsobujícími vibrace, jako je sbíječka.

Onemocnění a zdravotní stavy

Metabolické a biochemické faktory, jako je diabetes nebo jiné metabolické poruchy, mohou způsobit zánět a zhoršit stav kloubů. Zánětlivá onemocnění, jako je revmatoidní artritida, mohou poškozovat chrupavku a vést k rozvoji sekundární artrózy.

Nedostatek fyzické aktivity

Nedostatek pohybu oslabuje svaly, které podporují klouby, což zvyšuje riziko jejich poškození a rozvoje artrózy. Pravidelná fyzická aktivita pomáhá udržet klouby zdravé a pružné.

Nedostatečná výživa

Strava chudá na důležité živiny pro zdraví kloubů, zejména vitamíny D a K, vápník a omega-3 mastné kyseliny, může přispět k rozvoji artrózy.

Projevy a příznaky artrózy

Vývoj artrózy je postupný a její symptomy mohou být na začátku nenápadné, ale časem se zhoršují. Příznaky se liší v závislosti na postiženém kloubu a závažnosti onemocnění, avšak několik příznaků se často vyskytuje u většiny případů. Patří sem ztuhlost, bolest, zhoršená hybnost, otoky a praskání v kloubech. Blíže to vypadá takto:

Ztuhlost kloubů – Může trvat několik minut až hodinu, než se klouby „rozhýbou“. Častý příznak artrózy, který se obvykle projevuje po delším období nečinnosti, například ráno po probuzení nebo po dlouhém sezení.
Bolest – Zpočátku pouze při fyzické aktivitě nebo po ní, například při chůzi, stoupání po schodech. Jak nemoc postupuje, může se bolest objevit i v klidu, např. i během noci. Jde o nejběžnější a nejvýraznější příznak.
Zhoršená hybnost – Klouby postupně ztrácejí pružnost, rozsah pohybu je menší, dochází ke komplikacím během každodenních aktivit, jako je chůze, zvedání předmětů atd.
Otoky a zánět – Může docházet k mírné zánětlivým reakcím v postiženém kloubu, což vede k otoku, zejména po fyzické námaze. Někdy může být kloub na dotek teplý, což naznačuje přítomnost zánětu.
Praskání a křupání v kloubech – Tento jev, známý jako krepitace, je způsoben nerovnými povrchy kloubů v místě tření, lidé s artrózou často popisují zvuky křupání, praskání nebo vrzání při pohybu kloubů.
Ztráta stability a oslabení svalů – Kloub může ztrácet stabilitu, zvyšuje se riziko podvrtnutí nebo pádu. Současně může dojít k oslabení svalů kolem kloubu, což dále ztěžuje pohyb. Svalová slabost a nestabilita mohou výrazně ovlivnit schopnost vykonávat běžné denní aktivity a zvyšují pravděpodobnost úrazů.
Zhoršená funkčnost kloubů – Když artróza výrazně zhorší funkci postiženého kloubu, může dojít k neschopností plně ohnout nebo narovnat kloub a omezuje to rozsah pohybu.
Deformace kloubů – Pokročilá stadia artrózy mohou doprovázet i viditelné změny tvaru kloubů, způsobené růstem kostních výrůstků (osteofytů) a opotřebením chrupavky. Tyto deformace lze spatřit často na kolenou, nohou nebo na rukou jako uzlíky na prstech.

Diagnostika artrózy

Diagnostika artrózy se opírá o důkladné posouzení příznaků, anamnézy, vyšetření a výsledků z testů – zobrazovacích i laboratorních. Při jejím potvrzení se lékař zaměřuje také na určení rozsahu poškození a vyloučení jiných možných příčin obtíží. Tyto kroky se posuzují při diagnostice artrózy:

Anamnéza

Zahrnuje zjišťování příznaků, dotazy na jiná onemocnění, která by mohla ovlivnit klouby, a také, zda v rodině nejsou případy artrózy. V úvahu bere rizikové faktory pro vznik artrózy jako věk, pohlaví, pracovní zátěž, předchozí úrazy kloubů nebo obezitu.

Fyzikální vyšetření

Zahrnuje detailní vyšetření postižených kloubů na přítomnost otoků, ztuhlosti, bolesti nebo deformací. Sleduje také rozsah pohybu a funkčnost kloubů.

Zobrazovací metody

Nejčastěji se používají rentgenové snímky, protože mohou odhalit zúžení kloubního prostoru, kostní výrůstky (osteofyty), změny v kostní tkáni a případné deformace kloubů. Podrobnější obraz měkkých tkání, jako je chrupavka, vazy a svaly, poskytuje magnetická rezonance (MRI).

Laboratorní testy

Ačkoli krevní testy nejsou nezbytné, mohou pomoci vyloučit jiné druhy artritidy, jako je revmatoidní nebo infekční artritida.

Vyloučení jiných onemocnění

Při stanovení diagnózy artrózy je důležité vyloučit jiná onemocnění, která mohou vykazovat podobné příznaky, například revmatoidní artritidu.

Co zahrnuje prevence artrózy?

Prevence artrózy spočívá především ve snaze snížit rizikové faktory, které mohou přispět k jejímu rozvoji. Některé faktory nelze ovlivnit, například genetickou predispozici nebo stárnutí, existuje však řada kroků, které mohou pomoci udržet klouby zdravé. Hlavními preventivními opatřeními jsou:

Zdravá tělesná hmotnost

Obezita je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů rozvoje artrózy v kloubech, jako jsou kolena a kyčle.

Pravidelná fyzická aktivita

Cvičení a pohyb pomáhají udržovat klouby pružné a posilovat svaly kolem nich. Cvičení také zlepšuje prokrvení kloubů a podporuje výživu chrupavky. Doporučují se aktivity s nízkou zátěží, jako je chůze, plavání nebo jóga.

Ochrana před poraněním

K rozvoji artrózy mohou přispět opakovaná zranění nebo drobná poškození kloubů. Chraňte klouby před nadměrným zatížením a úrazy – dbejte na správnou techniku při cvičení a práci, noste vhodnou obuv, vyhýbejte se náhlým změnám směru během sportovních aktivit a používejte ochranné pomůcky jako chrániče či ortézy.

Správná tělesná hybnost a funkčnost

Nesprávné držení těla nebo nevhodné zatěžování kloubů může vést k jejich rychlejšímu opotřebení a vzniku artrózy. Dbejte na správné držení těla při chůzi, sezení i stání.

Pravidelné prohlídky u lékaře

Pravidelné kontroly u lékaře mohou pomoci včas odhalit problémy s klouby a předejít jejich zhoršení, zejména pokud máte zvýšené riziko artrózy, konzultujte jakékoliv potíže s klouby s lékařem.

Výživa a doplňky stravy

Správná výživa je klíčová pro zdraví kloubů. Do svého jídelníčku zařaďte potraviny bohaté na vitamíny C a D, vápník, omega-3 mastné kyseliny a antioxidanty.

Obecně doporučené denní množství vápníku je:

Dospívající (9 – 18 let): 1300 mg denně.
Dospělí (19 – 50 let): 1000 mg denně.
Ženy nad 50 let a muži nad 70 let: 1200 mg denně.

Kromě vápníku je nezbytný i dostatečný příjem vitamínu D (ideálně v kombinaci s vitamínem K2), který podporuje vstřebávání vápníku v těle. Doporučený denní příjem vitamínu D je nasledovný:

Děti a dospívající (1 – 18 let): 600 IU (15 µg) denně.
Dospělí (19 – 70 let): 600 – 800 IU (15 – 20 µg) denně.
Dospělí nad 70 let: 800 IU (20 µg) denně.

V případě potřeby zvažte také glukosamin a chondroitin (nebo fytodroitin jako rostlinnou alternativu chondroitinu) – doplňky na podporu kloubů.

Prevence a léčba chronických onemocnění

Některé dlouhodobé zdravotní potíže, jako je cukrovka nebo dna, zvyšují riziko vzniku artrózy.

Zvládání stresu a fyzické zátěže

Přílišná fyzická námaha a stres mohou urychlit opotřebení kloubů. Ovládání stresu pomocí relaxačních technik, jako je meditace nebo hluboké dýchání, může pomoci.

Nošení vhodné obuvi

Nesprávně zvolená obuv může zvýšit tlak na klouby, zejména na kolena a kyčle. Je důležité nosit pohodlnou obuv, která dobře sedí, má dostatečné tlumení a pokud je to potřeba, podporuje klenbu chodidla.

Jak se artróza léčí?

Léčba artrózy pomáhá zmírnit příznaky, zlepšuje funkce kloubů a zpomaluje její další rozvoj. Obvykle se kombinují různé přístupy dle individuálních potřeb pacienta. Zahrnuje změnu životního stylu – například snížení tělesné hmotnosti v případě nadváhy nebo vyhýbání se činnostem, které nadměrně zatěžují postižené klouby (například běh po tvrdých površích).

Zdraví kloubů lze pomoci stravou s obsahem dostatku vápníku, vitamínu D a omega-3 mastných kyselin. Pravidelné nenáročné cvičení (například chůze, plavání, jóga), udržování zdravé hmotnosti a dostatek tekutin je pro klouby také důležité.

Co může pomoci při artróze a co ji naopak zhoršuje?

Existují způsoby, kterými můžeme zlepšit stav při artróze, a naopak jsou i věci, na které je potřeba si dát pozor.

Co může pomoci při artróze?

Výživa bohatá na vitamíny C a D, omega-3 mastné kyseliny, vápník a antioxidanty podporuje zdraví kloubů a chrupavky.

Důležitý pro zachování pružnosti kloubů a posílení svalů kolem nich je pravidelný pohyb – zlepšuje i stabilitu a může snižovat bolest. Ideální jsou aktivity s nízkou zátěží, jako je chůze, plavání, jízda na kole nebo jóga.

Redukce nadměrné tělesné hmotnosti může výrazně zmírnit tlak na nosné klouby, zejména kolena a kyčle, a tím zpomalit jejich opotřebení. Doporučuje se cvičení pod vedením fyzioterapeuta.

Co může artrózu zhoršovat?

Artrózu zhoršuje:

nadváha,
nedostatek pohybu,
nesprávné držení těla,
špatné pohybové návyky,
nadměrná fyzická aktivita,
zánětlivé procesy,
nezdravý životní styl,
stres,
neošetřená zranění kloubů.

Tyto faktory urychlují opotřebení chrupavky, což vede k větší bolestivosti a omezení pohybu.

Závěr

Artróza je rozšířené onemocnění, které se projevuje u značné části populace, zejména ve vyšším věku. U lidí nad 65 let se odhaduje výskyt artrózy až u 30 – 40 % z nich. Nejčastěji postihuje klouby kolen, kyčlí a rukou. Ženy obecně čelí vyššímu riziku rozvoje artrózy než muži, a to kvůli hormonálním změnám během menopauzy.

Je nezbytné dbát na zdraví kostí a kloubů prostřednictvím správné stravy a pravidelného cvičení. Pro včasnou diagnózu a efektivní prevenci je důležité mít dostatek informaci, což může výrazně přispět ke snížení rizika problémů s klouby.

Autor článku: Kateřina Brenkušová, certifikovaná poradkyně v oblasti rostlinné stravy

Zdroje: